Hlásím návrat po úraze. Sice (zatím!) s rukou opuchlou, s omezenou hybností a malou sílou úchopu, s limitem zátěže tak 7kg, ale s chutí vysílat. S Petrem OK2UPP a novými mládežníky Jakubem a Davidem jsme vyjeli na Radhošť. Kluci mi pomohli postavit a zbourat pracoviště, sám bych to ještě nedal, díky.
Počasí nádherné, podmínky šíření v sobotu řekl bych trochu nadprůměrné, v neděli spíš horší.
V neděli mne ale postihla porucha - náhodou jsem si všimnul, že Jack, co mi naklápí nahoře na stožáru elevaci se sice točí, ale čítač dole, co čítá pulzy z Jacka občas nějaký ten pulz ztratí. Tím se stalo, že jsem ztratil informaci o poloze elevace, elevaci jsem musel odhadovat podle maxima signálu majáku na 24GHz nebo pohledem na límce parabol zespodu stožáru, což je nepřesné. Asi kvůli tomu jsem neudělal OM6A na 47GHz a OK2C na 76GHz, přestože v sobotu šel např. OK2R na 103km na 47GHz jako po telefonu a nebyl problém signál najít ani v azimutu ani v elevaci.
Celkem 8 QSO na 24GHz, 5 na 47GHz a žádné na 76GHz.
No nic, už mám udělaný dostatečně přesné a stabilní měření elevace pomocí absolutního inclinometru, ne jen pomocí relativního měření čítáním pulzů. Ten absolutní inclinometr má několik dalších výhod: je maličký, je levný, skoro nic nežere a hlavně nepotřebuje nějakou kalibraci - hold se nedá vynulovat, kouká pouze a jen na směr tíhového zrychlení a operátor nemůže nějakým zbrklým vynulováním měření rozkalibrovat. Montáž je jednoduchá - maličkou krabičku s modulem stačí nalepit např. oboustrannou lepicí páskou na plochu krabice TRV, která by měla být při nulové elevaci antény vodorovná. A poslední, ale podstatná výhoda je, že ukazuje správně elevaci, i když si zatočíš ne zcela kolmo postaveným stožárem! Teď jenom uvažuju, zda takové inclinometry nemám zabudovat do všech TRV, co visí na stožáru, nebo zda jeden na společném ráhně nebo raději v nejkritičtějším TRV na 76GHz bude stačit.
Pro zvědavé: je to modul MIKROE-254 zde Accel Board - Breakout Board for ADXL330 3-Axis Accelerometer, k dostání například v TME:
Místo osy Z jsem na operační zesilovač pustil polovinu napájecího napětí pomocí přesného odporového děliče, tím jsem získal referenční potenciál odpovídající nulové elevaci (ten obvod dává přesně polovinu napájecího napětí při nulovém náklonu) a proti tomuto potenciálu měřím napětí osy X, úměrné náklonu:
Důležité je totiž následující: "The ADXL330 output is ratiometric, therefore, the output
sensitivity (or scale factor) varies proportionally to the
supply voltage. At VS = 3.6 V, the output sensitivity is
typically 360 mV/g. At VS = 2 V, the output sensitivity is
typically 195 mV/g.
The zero g bias output is also ratiometric, so the zero g output is
nominally equal to VS/2 at all supply voltages".
Zatím to pouštím na miliampérmetr s nulou uprostřed, ale možná to tak nechám napořád. V jednoduchosti je síla, jemnost odečtu je dostatečná (dá se zvětšit redukováním rozsahu např. na +/- 10 nebo 5°) a na rafice vidíš i kývání stožáru lépe, než na poskakujících cifrách digitálního milivoltmetru. 
Tož tak, příště se silnější rukou a absolutním spolehlivým odečtem elevace na slyšenou.
73 Tonda
P.S. Dnes, 30. května 2026, jsem měl s Petrem OK2ULQ "kontrolní den" pro posouzení 76 GHz RIGů. Zkoušeli jsme na trase Hlaváčky - Dušná, 7,1 km daleko při elevaci ode mne 582 m asl na 686 m asl, tedy teoreticky +0,84°. Azimut teoretický (true north) měl být 238°, aktuálně byl ca 236° a elevace byla asi +3°. Hold stupeň sem, stupeň tam, přesnější to nebude a může hrát roli i rozdíl mechanické a elektrické osy paraboly, možná hraje roli i nízká výška antén nad loukou s vysokou trávou, která může být ve Fresnelově zóně.
Ale proč o tom píšu: projevila se mi nestabilita odečtu elevace, napřed jsem myslel, že je to vakl v konektoru, pak jsem zjistil, že inclinometr je zarušený ručkou 145,400 MHz FM s pendrekovou anténou, kterou jsem používal na domluvu. Takže pozor, chce to kovový futrál a stíněnou blokovanou šňůru!
