Dva Pavlové, dvě mikrovlnné legendy OK1AIY a OK2VJC jsou SK

 

   

Pavel OK1AIY Zieleniec 2025

Pavel OK2VJC Radhošť, UHF Contest 2005

RIP, Tonda 2vmc

UHF Contest 2025

Už jsem se zařekl, že kvůli stále rostoucím stromům nebudu z Radhoště vysílat z trojnožky, že jedině ze stožáru. Ale porušil jsem tento závazek: na sobotu a hlavně na noc ze soboty na neděli předpovídali přechod fronty ze silným nárazovým větrem až 80 km/h a vodorovný déšť a navíc jsem nechtěl kolegy otravovat se stavěním mého stožáru, přestože se nabízeli - byli na kopci už od pátku a v sobotu dopoledne by na to byl čas. V sobotu jsem tam zkušebně vyjel - počasí nebylo ještě zlé, ale byl znát postupně se zesilující vítr. Tak jsem to vzdal, že přijedu v neděli ráno.

V neděli byl již vítr přijatelný, ale kolegové mi potvrdili, že se v noci na kopci ženili čerti. Trojnožku jsem postavil tak, abych viděl průhledy mezi stromy do hlavních směrů. Ustála to a neuletěla. Teplota nic moc, ale byl jsem přiměřeně oblečený, tak jsem to celodenní pobíhání kolem trojnožky ustál i já.

Zkoušel jsem nový absolutní elektronický kompas a stejně tak nový absolutní neresetovatelný sklonoměr, takže jsem nemusel nic kalibrovat na maják nebo optikou. Vyplatilo se to - na Kubánkov OK0ER jsem přes hradbu stromů na SSV směr neviděl a při vší snaze jsem neslyšel ani maják na 24 GHz, který ze stožáru ca 9 m slyším běžně S9+. No a s optikou bych si nepomohl, byla vidět jenom mlha. Takže s tím absolutním odměřováním prostě postavíš a vidíš směr i elevaci (směr dokonce nejen na magnetický pól, ale i na real north - samozřejmě pokud správně zadáš korekci na mg. deklinaci platnou v místě). Kompas i sklonoměr chci samozřejmě používat nejen na trojnožce, ale hlavně na stožáru - výhoda je v tom, že pokud zatočíš stožárem, který i přes veškerou snahu nestojí úplně kolmo k zemi, tak vidíš změnu elevace a můžeš ji korigovat. To v případě nějakého relativního inklinometru nemáš a abys furt běhal měřit vodováhou kolmost stožáru a v případě potřeby ji kotvami dorvanými k zemi korigoval.

Výsledek za jedno dopoledne nic moc: 7 QSO na 24 GHz, 2 QSO na 47 GHz, na 76 GHz bohužel přes mlhu a vrcholky stromů žádné. OL7Q byli za hrabou stromů, Milan IMH potěšil, že i přes nepříznivé počasí vyjel nejen v sobotu, ale i v neděli, ale v neděli už neměl s sebou TRV na 47 GHz, škoda. Nepodařil se Jirka OAS a na 47 GHz se nepodařili ani Martin CMZ a Jirka TUH, na to je nutný stožár s výhledem přes vršky stromů, příště. Potěšilo moje první spojení s OM3KII, kteří loni po letech pauzy překonali svoji lenost (já vím, nejsou lidi) a vyjeli opět na 24 GHz. Věděl jsem o nich, ale nemaje 3 cm, musel jsem nahodit chat a domluvit sked. Ale pak to bylo ráz na ráz.

Předběžně 3. místo na 24 GHz a 2. na 47 GHz.

Tož tak. V příští sezóně se stožárem a absolutním odměřováním azimutu a elevace na slyšenou.

73 Tonda

Stacking Yagi antén

 Doporučená vertikální vzdálenost Yagi antén závisí na vyzařovacím diagramu antény - na poloze prvního minima ve vyzařovacím diagramu, resp. šířce jeho hlavního laloku. K výpočtu je k dispozici vzorec

nebo on-line zde DL6WU Stacking by DG7YBN

Ale když si udělám graf závislosti doporučeného stackingu a délky ráhna z tabulky DG7YBN - VE7BQH G/T, dostanu pro antény na 2m pásmo následující obrázek:

Na vodorovné ose je délka ráhna v metrech, na svislé stacking rovnající se procentu z této délky ráhna.

Dá se říci, že

- u krátkých antén ca dvě vlnové délky vychází doporučený stacking zhruba na 80% délky ráhna,

- u středně dlouhých antén ca 3 vlnové délky to je asi 60% délky ráhna,

- u dlouhých antén ca 4 vlnové délky to je asi 50% délky ráhna,

- a u extra dlouhých antén 5 až 6 vlnových délek je to jen 40% délky ráhna.

Vzhledem k tomu, že stacking není až tak kritický (odchylka 10% je prý více než OK), tak se dá graf s malým rizikem chyby použít bez nutnosti hledat konkrétní doporučení pro daný design antény nebo bez znalosti vyzařovacího diagramu.

73 Tonda

  

Polní den 2025 a měření elevace

 Hlásím návrat po úraze. Sice (zatím!) s rukou opuchlou, s omezenou hybností a malou sílou úchopu, s limitem zátěže tak 7kg, ale s chutí vysílat. S Petrem OK2UPP a novými mládežníky Jakubem a Davidem jsme vyjeli na Radhošť. Kluci mi pomohli postavit a zbourat pracoviště, sám bych to ještě nedal, díky.

Počasí nádherné, podmínky šíření v sobotu řekl bych trochu nadprůměrné, v neděli spíš horší.

V neděli mne ale postihla porucha - náhodou jsem si všimnul, že Jack, co mi naklápí nahoře na stožáru elevaci se sice točí, ale čítač dole, co čítá pulzy z Jacka občas nějaký ten pulz ztratí. Tím se stalo, že jsem ztratil informaci o poloze elevace, elevaci jsem musel odhadovat podle maxima signálu majáku na 24GHz nebo pohledem na límce parabol zespodu stožáru, což je nepřesné. Asi kvůli tomu jsem neudělal OM6A na 47GHz a OK2C na 76GHz, přestože v sobotu šel např. OK2R na 103km na 47GHz jako po telefonu a nebyl problém signál najít ani v azimutu ani v elevaci.

Celkem 8 QSO na 24GHz, 5 na 47GHz a žádné na 76GHz.

No nic, už mám udělaný dostatečně přesné a stabilní měření elevace pomocí absolutního inclinometru, ne jen pomocí relativního měření čítáním pulzů. Ten absolutní inclinometr má několik dalších výhod: je maličký, je levný, skoro nic nežere a hlavně nepotřebuje nějakou kalibraci - hold se nedá vynulovat, kouká pouze a jen na směr tíhového zrychlení a operátor nemůže nějakým zbrklým vynulováním měření rozkalibrovat. Montáž je jednoduchá - maličkou krabičku s modulem stačí nalepit např. oboustrannou lepicí páskou na plochu krabice TRV, která by měla být při nulové elevaci antény vodorovná. A poslední, ale podstatná výhoda je, že ukazuje správně elevaci, i když si zatočíš ne zcela kolmo postaveným stožárem! Teď jenom uvažuju, zda takové inclinometry nemám zabudovat do všech TRV, co visí na stožáru, nebo zda jeden na společném ráhně nebo raději v nejkritičtějším TRV na 76GHz bude stačit.

Pro zvědavé: je to modul MIKROE-254 zde Accel Board - Breakout Board for ADXL330 3-Axis Accelerometer, k dostání například v TME:

Místo osy Z jsem na operační zesilovač pustil polovinu napájecího napětí pomocí přesného odporového děliče, tím jsem získal referenční potenciál odpovídající nulové elevaci 

(ten obvod dává přesně polovinu napájecího napětí při nulovém náklonu) a proti tomuto potenciálu měřím napětí osy X, úměrné náklonu:

Důležité je totiž následující: "The ADXL330 output is ratiometric, therefore, the output sensitivity (or scale factor) varies proportionally to the supply voltage. At VS = 3.6 V, the output sensitivity is typically 360 mV/g. At VS = 2 V, the output sensitivity is typically 195 mV/g. The zero g bias output is also ratiometric, so the zero g output is nominally equal to VS/2 at all supply voltages".

 Zatím to pouštím na miliampérmetr s nulou uprostřed, ale možná to tak nechám napořád. V jednoduchosti je síla, jemnost odečtu je dostatečná (dá se zvětšit redukováním rozsahu např. na +/- 10 nebo 5°) a na rafice vidíš i kývání stožáru lépe, než na poskakujících cifrách digitálního milivoltmetru. 

      

Tož tak, příště se silnější rukou a absolutním spolehlivým odečtem elevace na slyšenou.

73 Tonda

Daj-li mi tu medaili nebo nedaj-li

 Loni jsem vyhrál IARU Region 1 VHF & Up Trophy - 2024 v Single Millimeter kategorii. Ne, že by to byl až tak fenomenální úspěch, v předchozích letech vyhrávali zasloužilejší borci s podstatně vyšším počtem bodů a koneckonců i loni měli kolegové v MO větší úspěchy, přestože jsou na to na milimetrech sami. Mimochodem to je důvod, proč volám po sloučení kategorií SO a MO na pásmech 24GHz a výš, ale marné moje volání... Nicméně loni jsem nebyl líný a vylezl na kopce i když se mi někdy nechtělo, takže je to medaile za účast.

Ale proč o tom píšu: Jednak, abych se pochlubil (nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá), jednak, abych si postěžoval: teprve včera, tj. na konci května, se po mých dvou urgencích objevily ve vyhodnocení Trophy Result diplomy ke stažení. O nic zdánlivě nejde, ale motivace je křehká kytička a musí se zalévat, jinak zvadne. To nejhorší, co může pořadatel nějaké soutěže udělat, je vyhodnocovat nekonečně dlouho a diplomy předávat až v době, kdy už si nikdo nepamatuje, jak mu pršelo za krk...

 

Hodí se na to známá scéna / písnička Vlasty Buriana:

Šuškali vo mě sousedky v domě
nedaj-li medajli, že je po mě
co jsem se načekal vona nepřišla
prej na mě náhodou žádá nevyšla

Já jsem se těšil na tu medajli
daj-li ji mě a nebo nedaj-li
kdybych se náhodou znova narodil
tak bych se zmačkal a pak zahodil

Anton Špelec - ostrostřelec toho když to popadne
poručí si liguere a to špatně dopadne
Já bych do toho kop, ta medajle bude můj hrob

fotk

Jsem jako skrývačka nevím kde jsem
všude se povídá že tu nejsem
ve čtvrti je plno zármutku
a každej se nutí honem do smutku

Vono se řekne kvílet a kvílet
kdybych měl flintu tak začnu střílet
sotva ti hudba naposled zahraje
před barákem tě drbou partaje

Anton Špelec - ostrostřelec toho když to popadne
poručí si liguere a to špatně dopadne
Já bych do toho kop, tenhle funus je můj hrob

73 Tonda

Jak jsem nejel 2. Subregionál

Hlásím odmlku - měl jsem úraz. Nevím jak dlouho bude trvat rehabilitace a případné lázně, takže návrat na mikrovlny s celou pompou ohlásím, až to bude aktuální.

 

Tímto se omlouvám mikrovlňákům, je mi líto osiřelého Radhoště, ale co už fčíl.

73 Tonda

P.S. Z rehabilitace přímo do lázní, takže musím vynechat MWC, snad stihnu PD.

Jednoduchý "polní" PSV metr s AD8302

 Kdysi jsem si postavil PSV metr s AD8302 jsa inspirován Frantou OK2FJ zde Radioworld OK2FJ. 

 

  

 

 

Destičku s AD8302 z eBay za dvě stovky jsem zabudoval do krabičky s panelovým voltmetrem, destičkovou 9V baterií a izolačním měničem z 9V na 5V. Podařilo se mi tam nacpat i víceotáčkový kalibrační trimr a napájecí konektor pro napojení na síťový napáječ a vevnitř jsem zapojil odpor a diodu na nabíjení 9V akumulátoru. Ale ten akumulátor moc nefunguje, protože dává jen nějakých 8,7V a mnou použitý digitální panelový voltmetr potřebuje napětí minimálně 9V, takže používám klasickou destičkovou baterii, která ale vydrží dlouho.

Kalibrace je jednoduchá: bez signálů to musí ukazovat nulu, se signálem ca 0dBm pouze na jednom vstupu pak "nadoraz" +30 nebo -30dB podle toho, na který vstup se signál pustí. Také je možno použít signál známé úrovně z generátoru nebo kalibračního výstupu spektrálního analyzátoru (0dBm na 100MHz) nebo HP měřiče výkonu (0dBm na 50MHz) a přitom je půvabné, že oba vstupy nemusí mít signály totožné frekvence - poradí si s čímkoli od 50MHz do 2,7GHz. 

Vevnitř to vypadá takto:

Měřič používám s různými odbočnicemi podle potřeby, je třeba si dát akorát pozor na maximální vstupní výkon 0dBm a podle toho zařadit do přívodů patřičné SMA útlumáky. Jsem s tím spokojen, na displeji vidím přímo útlum odrazu v rozsahu +/- 30dB, což je více než dostatečné.

Příště bych se možná vykašlal na digitální voltmetr a použil jenom analogový měřáček. Je sice frajeřina vyčítat útlum odrazu na desetinu dB, ale odpadl by izolační měnič (izolační proto, že číslicový voltmetr musí mít plovoucí napájení, které nemůže být spojeno společnou zemí s měřicím vstupem) a přesnost odečtu poměru dvou signálů v dB stupnici by i tak byla dostačující pro účely "polního" měření.

73 Tonda