Už jsem se zařekl, že kvůli stále rostoucím stromům nebudu z Radhoště vysílat z trojnožky, že jedině ze stožáru. Ale porušil jsem tento závazek: na sobotu a hlavně na noc ze soboty na neděli předpovídali přechod fronty ze silným nárazovým větrem až 80 km/h a vodorovný déšť a navíc jsem nechtěl kolegy otravovat se stavěním mého stožáru, přestože se nabízeli - byli na kopci už od pátku a v sobotu dopoledne by na to byl čas. V sobotu jsem tam zkušebně vyjel - počasí přijatelné, ale postupně zesilující vítr. Tak jsem to vzdal, že přijedu v neděli ráno.
V neděli byl již vítr přijatelný, ale kolegové mi potvrdili, že se v noci na kopci ženili čerti. Trojnožku jsem postavil tak, abych viděl průhledy mezi stromy do hlavních směrů. Ustála to a neuletěla. Teplota nic moc, ale byl jsem přiměřeně oblečený, tak jsem to celodenní pobíhání kolem trojnožky ustál i já.
Zkoušel jsem nový absolutní elektronický kompas a stejně tak nový absolutní neresetovatelný sklonoměr, takže jsem nemusel nic kalibrovat na maják nebo optikou. Vyplatilo se to - na Kubánkov OK0ER jsem přes hradbu stromů na SSV směr neviděl a při vší snaze jsem neslyšel ani maják na 24 GHz, který ze stožáru ca 9 m slyším běžně S9+. No a s optikou bych si nepomohl, byla vidět jenom mlha. Takže s tím absolutním odměřováním prostě postavíš a vidíš směr i elevaci (směr dokonce nejen na magnetický pól, ale i na real north - samozřejmě pokud správně zadáš korekci na mg. deklinaci platnou v místě). A výhoda je i v tom, že pokud zatočíš stožárem, který i přes veškerou snahu nestojí úplně kolmo k zemi, tak vidíš změnu elevace a můžeš ji korigovat. To v případě nějakého relativního inklinometru nemáš a abys furt běhal měřit vodováhou kolmost stožáru a v případě potřeby ji kotvami dorvaným k zemi korigoval.
Výsledek za jedno dopoledne nic moc: 7 QSO na 24 GHz, 2 QSO na 47 GHz, na 76 GHz bohužel přes mlhu a vrcholky stromů žádné. OL7Q byli za hrabou stromů, Milan IMH potěšil, že i přes nepříznivé počasí vyjel nejen v sobotu, ale i v neděli, ale v neděli už neměl s sebou TRV na 47 GHz, škoda. Nepodařil se Jirka OAS a na 47 GHz se nepodařili ani Martin CMZ a Jirka TUH, na to je nutný stožár s výhledem přes vršky stromů, příště. Potěšilo moje první spojení s OM3KII, kteří loni po letech pauzy překonali svoji lenost (já vím, nejsou lidi) a vyjeli opět na 24 GHz. Věděl jsem o nich, ale nemaje 3 cm, musel jsem nahodit chat a domluvit sked. Ale pak to bylo ráz na ráz.
Tož tak. V příští sezóně se stožárem a absolutním odměřováním azimutu a elevace na slyšenou.
73 Tonda
Žádné komentáře:
Okomentovat